Eurasia Press & News
Obranná smlouva s USA, kterou tento týden schválil slovenský parlament a podepsala prezidentka Zuzana Čaputová, je standardní mezinárodní smlouva. Smlouva, kterou má se Spojenými státy uzavřenou mnoho evropských zemí. V případě Slovenska se týká dvou vojenských letišť, kde Slováci umožní po dohodě Američanům přistávat a tankovat.
Počet Američanů, kteří se budou na území Slovenska přechodně nacházet, je maximálně sto, na Slovensku nevznikne žádná stálá americká základna. Slovensko na smlouvě vydělá v přepočtu jednotky miliard korun.
Rozum zůstává stát nad tím, co v minulých dnech předvedla kolem smlouvy slovenská opozice. Ne extrémně pravicová kotlebovská část, od té se to dalo očekávat, ale bývalí vládní politici v čele s expremiéry Robertem Ficem a Peterem Pellegrinim. Ti se v minulých letech, kdy byli u moci, dali považovat za evropské, byť vůči USA ne vždy nakloněné politiky. Ale přesto se chovali poměrně standardně, jako někdo, kdo je rád, že je Slovensko součástí NATO, EU a Západu.
Způsob, kterým se Směr a odtrženecký Hlas nyní vymezily vůči smlouvě s USA, však byl tomuto obrazu na hony vzdálen. Takto o spojenectví se Spojenými státy mluvili v Česku jen okamurovci a komunisté. Zvláště u Pellegriniho Hlasu, který se chce považovat za moderní liberální evropskou levici, je to skandální chování, které je do budoucna hrozbou.
Hrozbou, že příští volby na Slovensku budou znovu rozhodovat o tom, zda bude země na Západě, nebo se zase vrátí na Východ. Jako kdysi za autoritářské proruské vlády Vladimíra Mečiara.
