Nejprve si řekněme jednu věc takto přímo do očí: Strašení přílivem migrantů v české politice funguje, i když drtivá většina lidí tady žádného uprchlíka neviděla ani z dálky. Na naši nervovou soustavu funguje strach z neznámého, cizího a nejistého poměrně spolehlivě, takže zneužití tématu migrace patří do arzenálu hlavně těch politiků, kteří se ve svém důsledku neštítí ničeho.
To, že premiér Andrej Babiš nebo Tomio Okamura účelově zneužívají tohoto přirozeného strachu, ale neznamená, že letos v létě (bohužel před českými volbami) se na stole s evropskými problémy opět neobjevila hrozba většího přílivu uprchlíků z jiných regionů světa. Ti v Evropě vidí v podstatě ráj na zemi – ale taky ne všude. Česko mezi jejich cíle rozhodně nepatří.
Situaci stále nelze srovnávat s přílivem hlavně syrských běženců z léta 2015. Spíš jsou uprchlíci hledající většinou klidné místo k životu využíváni jako politická zbraň nebo strašák právě ve spojení se vzpomínkami na rok 2015. A zneužívají je jak domácí političtí hráči, tak ti zahraniční.